European elections represent a crucial moment: they give EU citizens a say in the political direction of the European Union. After declining ever since the first European direct elections in 1979, electoral turn out increased in the 2019 elections to reach 50.6 % largely due to youth participation (according to a post-election Eurobarometer survey). Echoing the 2019 motto 'This time I'm voting', the 2024 one might be: 'I did it again!' The 2024 European elections could be a turning point for youth engagement for several reasons

EPRS Policy Podcast - Young Europeans go to the polls: Issues to watch in 2024

Nádorové onemocnění je v zemích EU hned po chorobách srdce druhou nejčastější příčinou úmrtí. Každý rok je diagnostikováno téměř třem milionům lidí, a 1,2 milionu pacientů mu podlehne. Proto, ačkoli je politika v oblasti zdraví primárně v kompetenci jednotlivých členských států, zařadila Unie boj proti rakovině mezi své priority.

Evropský plán boje proti rakovině

Today: a new plenary session is getting under way in Strasbourg. Topics on the agenda include the results of the latest EU summit and Russia’s war against Ukraine. Last week, Parliament and the Council reached an agreement on a stronger right to repair for consumers.

Krátké zprávy – 05/02/2024 – čeština

Krátké zprávy – 02/02/2024 – čeština

Today: the deal on the ‘breakfast directives’; the bids to host the headquarters of the EU’s new Anti-Money Laundering Authority; and the 2024 Charlemagne Youth Prize.

Krátké zprávy – 01/02/2024 – čeština

Evropská unie je dnes politickým a hospodářským spolkem 27 členských států. Řada dalších zemí požádala o přistoupení. Nyní má status kandidátské země devět států. Proces, jak se nakonec stát členským státem, je dlouhý a šložitý.

Ptáte se, jak funguje rozšiřování Evropské unie?

Europaparlamentet och dess folkvalda ledamöter är medborgarnas röst i EU. Därför vill vi göra parlamentet tillgängligt för alla. Nyheter i korthet ger dig en snabb överblick över dagens viktigaste händelser på alla officiella EU-språk. Sändningen kommer till dig från Europaparlamentet. Du hittar fler program här:

Nyheter i korthet – 31/01/2024 – svenska

Європарламент та його депутати є голосом громадян Європейського Союзу. Саме тому ми хочемо, щоб Європарламент став доступним для всіх. Короткі новини - це огляд головних новин дня на всіх офіційних мовах ЄС. Ця трансляція надається Європарламентом. Більше доступних програм тут:

Короткі новини – 31/01/2024 – укрaïнською

Evropski parlament in izvoljeni poslanci so glas državljanov Evropske unije. Zato želimo, da bi bil Parlament ljudem res blizu. V kratkih novicah vam v vseh uradnih jezikih Unije na kratko predstavljamo najpomembnejše dnevne teme. Oddajo pripravlja Evropski parlament. Več prispevkov in vsebin najdete na naslednjih spletnih mestih:

Kratka poročila – 31/01/2024 – slovenščina

Parlamentul European și deputații săi aleși sunt vocea cetățenilor în Uniunea Europeană. De aceea, dorim ca Parlamentul să fie accesibil pentru toți. Știrile pe scurt vă prezintă succint principalele subiecte ale zilei în toate limbile oficiale ale Uniunii. Acest program vă este prezentat de Parlamentul European. Puteți găsi mai multe programe aici:

Scurt Buletin de Știri – 31/01/2024 – română

V Európskej únii je Európsky parlament a jeho volení poslanci hlasom občanov a chce byť dostupný pre všetkých. Krátke správy vám ponúkajú stručný prehľad hlavných tém dňa vo všetkých úradných jazykoch Únie. Toto vysielanie vám prináša Európsky parlament. Ďalšie programy nájdete na našich webových stránkach:

Krátke správy – 31/01/2024 – slovenčina

O Parlamento Europeu e os respetivos deputados eleitos são a voz dos cidadãos na União Europeia. É por este motivo que pretendemos que o Parlamento seja acessível a todos. As notícias breves oferecem uma visão rápida dos temas principais do dia em todas as línguas oficiais da União. Esta transmissão é disponibilizada pelo Parlamento Europeu. Para mais programas, vá a:

Destaques do dia – 31/01/2024 – português

Parlament Europejski i europosłowie to głos obywateli w Unii Europejskiej. Dlatego chcemy, żeby informacje o pracy Parlamentu były dostępne dla każdego. Wiadomości w skrócie to najważniejsze tematy dnia we wszystkich językach urzędowych Unii. Parlament Europejski przygotował je specjalnie dla Ciebie. Więcej programów znajdziesz tutaj:

Wiadomości w skrócie – 31/01/2024 – polski

Het Europees Parlement en de verkozen parlementsleden zijn de stem van de burgers in de Europese Unie. Daarom willen wij het Parlement voor iedereen begrijpelijk maken. Nieuws in het kort biedt een snel overzicht van de belangrijkste onderwerpen van de dag, in alle officiële EU-talen. Deze uitzending wordt u gebracht door het Europees Parlement. Hier kan u nog meer programma’s van ons vinden:

Nieuwsflits – 31/01/2024 – Nederlands

Il-Parlament Ewropew u l-Membri eletti tiegħu huma l-vuċi taċ-ċittadini fl-Unjoni Ewropea. Huwa għalhekk li rridu li l-Parlament ikun aċċessibbli għal kulħadd. L-aħbarijiet fil-qosor jagħtuk ħarsa fil-qosor tas-suġġetti ewlenin tal-ġurnata fil-lingwi uffiċjali kollha tal-Unjoni. Din ix-xandira titwassallek mill-Parlament Ewropew. Tista' ssib aktar programmi hawnhekk:

L-Aħbarijiet fil-Qosor – 31/01/2024 - Malti

Europos Parlamentas ir išrinkti jo nariai yra Europos Sąjungos piliečių balsas. Todėl norime, kad Parlamentas būtų prieinamas visiems. Visomis oficialiomis Sąjungos kalbomis pateikiamose žiniose trumpai apžvelgiamos svarbiausios dienos naujienos. Šias transliacijas rengia Europos Parlamentas. Daugiau programų rasite čia:

Trumposios žinios – 31/01/2024 – lietùvių kalba

Lithuania is a parliamentary republic with a head of government - the Prime Minister - and a head of state - the President - who appoints the Prime Minister.

The Parliament is a single-chamber legislative body. The country is divided into 60 municipalities, with directly-elected mayors.

There are 11 members of the European Parliament from Lithuania.

Lithuania joined the EU on 1 May 2004 - and the euro area on 1 January 2015.

EU - Lithuania

<div class="ep_2headmenu ep_jsmenu" id="body">
<div id="maincontent">
<div id="maincontentbox">
<div class="ep_wrapper ep_2columns">
<div id="mainzone" style="padding-top: 13px;">
<div class="ep_noborderbox">
<div id="ftu-content">
When the Treaty of Rome established the common market in 1958, State intervention was a major feature of agriculture in the six founding Member States. The foundations of the common agricultural policy (CAP) have remained unchanged since then, with the exception of rules relating to the decision-making procedure.

The Lisbon Treaty recognised codecision as the ‘ordinary legislative procedure’ for the CAP, in place of the consultation procedure. 
If the principle of the free movement of goods was to apply to agricultural produce, ongoing State intervention notwithstanding, national intervention mechanisms which were incompatible with the common market had to be transferred to Community level: this is the basic rationale behind the establishment of the CAP.
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>

Common Agricultural Policy - 8th parliamentary term

Latvia joined the European Union on 1 May&nbsp;2004 and has been a member of the Schengen area since 21 December 2007. It became a member of the Euro area on 1 January 2014.

Latvia is a parliamentary republic with a head of government - the Prime Minister - who chooses the council of ministers and a head of state - the President - who has a largely ceremonial role and nominates the Prime Minister.

The government is subject to Parliament's approval throughout each term.

The country is subdivided into 110 one-level municipalities and 9 cities. These each have their own city councils and municipal administrations.

There are 8 Members of the European Parliament from Latvia.

EU - Latvia

A Digital Single Market (DSM) is one in which the free movement of persons, services and capital is ensured and where the individuals and businesses can seamlessly access and engage in online activities under conditions of fair competition, and a high level of consumer and personal data protection, irrespective of their nationality or place of residence.

Digital single market

The Presidential Debate - EU Elections 2019 takes place on 15 May at 21.00 CET. It is an opportunity to discover where the lead candidates stand on a range of issues.

Political parties put forward candidates for the post of president of the European Commission ahead of the European elections. The lead candidate nominated by the Council, and able to command a majority in Parliament, will be elected President of the European Commission by a vote of Parliament.

The lead candidates are sometimes referred to by the German term spitzenkandidaten. This system was first used in 2014 to select current Commission President Jean-Claude Juncker.

Presidency of the European Commission/Eurovision Debate - EU elections 2019

The European elections of 22-25 May 2014 gave voters the chance to influence the future political course of the European Union when they elected the 751 Members of the European Parliament (MEPs) to represent their interests for the next five years.

One major new development introduced by the Treaty was that, when the EU Member States have nominated the next president of the European Commission in autumn 2014, they had for the first time - have to take account of the European election results. The new Parliament endorses this candidate: it 'elects' the Commission president, in the words of the Treaty. This means voters now have a clear say in who takes over at the helm of EU government.

European elections 2014

The Sakharov Prize for Freedom of Thought, named in honour of the Soviet physicist and political dissident Andrei Sakharov, is awarded each year by the European Parliament. It was set up in 1988 to honour individuals and organisations defending human rights and fundamental freedoms.

Each nominee must have the support of at least 40 MEPs, and each individual Member may support only one nominee. Signed nominations accompanied by supporting evidence are then assessed in a joint meeting of the Committee on Foreign Affairs (AFET), the Subcommittee on Human Rights (DROI) and the Committee on Development (DEVE). A shortlist of three candidates is drawn up through a vote by AFET and DEVE committees, and then submitted to the Conference of Presidents for a final vote. The winner is announced in October, and the award ceremony takes place in December at the plenary sitting in Strasbourg.

The nominations for the 2020 Sakharov Prize for Freedom of Thought are:

The democratic opposition in Belarus, represented by the Coordination Council, initiative of brave women and political and civil society figures, nominated by EPP, S&amp;D, Renew Europe 
Mgr Najeeb Moussa Michaeel, Archbishop of Mosul, Iraq nominated by ID 
Guapinol activists and Berta Caceres in Honduras, nominated by Greens/EFA, GUE/NGL 
The democratic opposition in Belarus, represented by Sviatlana Tsikhanouska, nominated by ECR 
Polish LGBTI activists Jakub Gawron, Paulina Pajak, Paweł Preneta and Kamil Maczuga, founders of the website Atlas of Hate, nominated by Malin Björk, Terry Reintke, Marc Angel, Rasmus Andresen and 39 other MEPs.

The democratic opposition in Belarus has been awarded the 2020 Sakharov Prize for Freedom of Thought.

Democratic Opposition in Belarus, Sakharov Prize 2020

The brave people of Ukraine, represented by their president, elected leaders and civil society, are the&nbsp;2022 Sakharov Prize for Freedom of Thought laureate.

The&nbsp;finalists for the European Parliament’s 2022 Sakharov Prize for Freedom of Thought were WikiLeaks activist Julian Assange, the Ukrainian people and their representatives and the Colombian Truth Commission for the 2022 Sakharov Prize.

The Sakharov Prize for Freedom of Thought, named in honour of the Soviet physicist and political dissident Andrei Sakharov, is awarded every&nbsp;year by the European Parliament.

The&nbsp;prize was set up in 1988 to honour individuals and organisations defending human rights and fundamental freedoms. Each nominee must have the support of at least 40 MEPs, and each individual Member may support only one nominee.

Signed nominations accompanied by supporting evidence are then assessed in a joint meeting of the Committee on Foreign Affairs (AFET), the Subcommittee on Human Rights (DROI) and the Committee on Development (DEVE). A shortlist of three candidates is drawn up through a vote by AFET and DEVE committees, and then submitted to the Conference of Presidents for a final vote.

The winner is always announced in October, and the award ceremony takes place in December during plenary in Strasbourg. In 2021, the prize went to&nbsp;the Russian opposition figure Alexei Navalny.

Sakharov Prize 2022

On 23/5/2024 the Eurovision debate between the lead candidates for the presidency of the European Commission took place in the European Parliament.

Walter Baier (Austria, European Left), Sandro Gozi (Italy, Renew Europe Now), Ursula von der Leyen (Germany, European People’s Party), Terry Reintke (Germany, European Greens) and Nicolas Schmit (Luxembourg, Party of European Socialists) participated in the debate, organised by the European Broadcasting Union (EBU) in collaboration with the European political parties and the European Parliament.

The debate focussed on Economy and Jobs, Defence and Security, Climate and Environment, Democracy and Leadership, Migration and Borders and on Innovation and Technology.

Questions were asked by the audience in the plenary chamber, by viewers watching from events organised by Parliament’s Liaison Offices in EU member states, submitted via social media, and by the two moderators. Candidates also faced one-on-one questioning by the moderators in so-called “Spotlight” segments.

Election debate 2024

Every five years EU citizens choose who represents them in the European Parliament, the directly-elected institution that defends their interests in the EU decision-making process. The next European elections will take place in 2019.

 
From 23 to 26 May 2019, people in the EU vote for the next European Parliament. By voting in the European elections, people living in the EU get to choose the 705 members that will represent them in the European Parliament until 2024.

European elections 2019

The Sakharov Prize for Freedom of Thought, named in honour of the Soviet physicist and political dissident Andrei Sakharov, is awarded each year by the European Parliament. It was set up in 1988 to honour individuals and organisations defending human rights and fundamental freedoms.

Each nominee must have the support of at least 40 MEPs, and each individual Member may support only one nominee. Signed nominations accompanied by supporting evidence are then assessed in a joint meeting of the Committee on Foreign Affairs (AFET), the Subcommittee on Human Rights (DROI) and the Committee on Development (DEVE). A shortlist of three candidates is drawn up through a vote by AFET and DEVE committees, and then submitted to the Conference of Presidents for a final vote. The winner is announced in October, and the award ceremony takes place in December at plenary sitting in Strasbourg.

Ilham Tohti, an Uyghur economist fighting for the rights of China’s Uyghur minority, is the winner of the Sakharov Prize 2019.

The finalists were:

°Murdered Brazilian political activist and human rights defender Marielle Franco, Native Brazilian leader and environmentalist Chief Raoni and Brazilian environmentalist and human rights defender Claudelice Silva dos Santos °The Restorers, a group of five students from Kenya - Stacy Owino, Cynthia Otieno, Purity Achieng, Mascrine Atieno and Ivy Akinyi - who have developed i-Cut, an app to help girls deal with female genital mutilation (FGM) °Ilham Tohti, an Uyghur economist fighting for the rights of China’s Uyghur minority

Sakharov Prize 2019

Infographics on EU Elections of 6 to 9 June 2024 on the results and explainer videos

Infographics and explainers

In December 2023 , MEPs and national governments reached a long-sought agreement to revamp the EU’s asylum and migration legislation. Parliament and Council negotiators agreed on the final form of five separate EU regulations, establishing how to share the management of asylum and migration flows among member states and what to do in cases of sudden migratory crisis.

The rules also regulate how to deal with people arriving at the EU’s external borders, the processing of asylum claims, and the identification of those arriving. Following the deal, EP President Roberta Metsola said: “”Today is a truly historic day, as we have delivered on the Migration and Asylum Pact, possibly the most important legislative package of this mandate. Europe will now get a robust legislative framework that is the same in all Member States.

That functions and that protects, an approach that is humane and fair with those seeking protection, that is firm with those who are not eligible, and that is strong with those who exploit the most vulnerable

Refugee movements and migration are at the centre of global attention. &nbsp;The European Parliament is actively involved, in the adoption of new laws on irregular and regular immigration. It is a full co-legislator together with the Council representing member states on these matters since the entry into force of the Lisbon Treaty in 2009.

Asylum

The EU strategy related to food security aims to build resilience to food crises in the production chain. The EU is working towards increasing the resilience of individuals, communities and countries to cope with, adapt and recover quickly from the impact of a disaster, violence or conflict.

The EP has recently called for an urgent EU action plan to ensure food security in and outside the EU following the Russian invasion of Ukraine.&nbsp;MEPs asked for immediate help in the form of food supplies for Ukraine, and for a reboot of the EU’s food production strategy. Given the severe impact the Russian attack on Ukraine will have on food security for Ukrainians, Parliament called&nbsp;for robust long-term humanitarian food aid for Ukraine from both the EU and at the international level. MEPs say the COVID-19 pandemic and the war in Ukraine have made it apparent that the EU needs to reduce its dependence on imports from too few suppliers. They call for a diversification of supply from third countries, and demand in the short term that the Commission assess how to cushion the impact of high fertiliser prices on farmers. To reduce the dependence on fertiliser imports in the long term, Parliament proposes a switch to alternative organic sources of nutrients for agriculture and support for agricultural innovation.

Food security

On May 1, 2004, ten&nbsp;new member states joined the European Union, marking the&nbsp;largest enlargement in terms of people and number of countries in the EU's history. Cyprus, Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Lithuania, Malta, Poland, Slovakia, and Slovenia joined the Union, growing from 15 to 25 members.

The European Parliament celebrates the 20th anniversary of these ten nations joining the European Union&nbsp;and engaging in the EP's democratic process to defend the interests of European citizens.

20th anniversary of the 2004 enlargement of the European Union

The rapid development of social media and the rise of geopolitical tensions turn the EU into a target for foreign interference and disinformation. 

In 2024, the EU and many other democracies around the world will elect their next leaders. Malicious entities or states try to take advantage of this to undermine trust in elections or democracy.

The European Parliament has adopted a number of legislative acts to protect EU citizens and societies from disinformation and foreign interference. It has also been working to strengthen cooperation between&nbsp;elections authorities,&nbsp;public disinformation specialists,&nbsp;European fact-checkers&nbsp;and independent disinformation specialists, and has developed closer ties with&nbsp;Nato, in order to step up the efforts on fighting disinformation. 
 
This series of videos is part of an effort to raise awareness among EU citizens about disinformation ahead of the European elections, in June. Parliament’s communication team explains the most commonly used tactics and give tips to spot and avoid them.

Disinformation explained

EP Plenary session - UN Climate Change Conference 2024 in Baku, Azerbaijan (COP29)

EP Plenary session - EU-US relations in the light of the outcome of the US presidential elections

Briefing S&D by Iratxe GARCÍA PÉREZ (S&D,ES), President

Pokračující finanční a vojenská podpora Ukrajiny ze strany členských států EU

Globální opatření vůči platformám sociálních médií – Posílení úlohy nařízení o digitálních službách (DSA) a ochrana demokracie a svobody v online sféře (rozprava)

Pokračování denního zasedání

Přivítání

Projev Maria Draghiho – prezentace zprávy o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti

Budoucnost evropské konkurenceschopnosti

Schválení zápisu z předchozího zasedání

Stav energetické unie

Opravy (článek 251 jednacího řádu) (další postup)

Válka v pásmu Gazy a situace na Blízkém východě

Situace ve Venezuele (rozprava)

Výsledek ministerské schůzky G20 v Riu de Janeiru a boj proti nerovnosti (rozprava)

Pořad jednání příštího zasedání

Schválení zápisu z tohoto dílčího zasedání

Plenary session

CJ16 - Joint committee on Budgets and committee on Economic and Monetary Affairs

BUDG

ECON

Pokračování zasedání

Zahájení denního zasedání

Prohlášení předsednictví

Schválení zápisů z předchozích denních zasedání

Složení Parlamentu

Žádosti o zbavení imunity

Členství ve výborech a delegacích

Plán práce

Výsledky strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU

Potřeba předcházet bezpečnostním hrozbám, jako byl útok v Solingenu, prostřednictvím řešení nelegální migrace a účinného navracení

Přetrvávající problémy s antisemitismem v Evropě a jinými formami nenávistných výroků a trestných činů z nenávisti

Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám

Last minute session briefing

Pre-session briefing

Committee on Industry, Research and Energy

ITRE

Committee on Environment, Public Health and Food Safety

ENVI

Committee on Internal Market and Consumer Protection

IMCO

European Parliament Welcome Briefing for EU Correspondents

Subcommittee meeting on Public Health

SANT

Committee meeting on Regional Development

REGI

Committee meeting on International Trade

INTA

G7 Speakers conference in Verona (Italy) - Opening address by Roberta METSOLA, EP President ( Recorded )

Joint Committee on Budgetary Control and Committee on Employment and Social Affairs - Meeting with DG REGIO on Control and Assurance in Cohesion policy with the Joint Audit Directorate of DG REGIO and DG EMPL

EMPL

CONT

Committee on Legal Affairs

JURI

Committee on Women's Rights and Gender Equality

FEMM

Delegations for relations with Mercosur Constitutive meeting

Delegations for relations with Iran Constitutive meeting

Delegation to the EU-Ukraine Parliamentary Association Committee Constitutive meeting

REGI - Presentation of the ECA Review 03/2024: An overview of the assurance framework and the key factors contributing to errors in 2014-2020 cohesion spending

Thomas BAJADA in the EP in Strasbourg

Delegation to the EU-Moldova Parliamentary Association Committee Constitutive meeting

Delegations for relations with the People’s Republic of China Constitutive meeting

Delegations for relations with the countries of the Andean Community Constitutive meeting

Delegations for relations with the Arab Peninsula Constitutive meeting

Delegation to the EU-Serbia Stabilisation and Association  Parliamentary Committee Constitutive meeting

AGRI - Workshop on ' The cost of food and food price inflation '

Delegations for relations with the countries of Central America, including the EU-Central America Parliamentary Association Committee Constitutive meeting

Delegation to the EU-Armenia Parliamentary Partnership Committee, the EU-Azerbaijan Parliamentary Cooperation Committee and the EU-Georgia Parliamentary Association Committee Constitutive meeting

Delegation for relations with the NATO Parliamentary Assembly Constitutive meeting

Roberta METSOLA, EP President meets with Keir STARMER, British Prime Minister

Meeting of the Conference of Presidents

Debate on the Future of Cohesion Policy

DG PERS Annual Inter-Parliamentary Seminar on Equality, Diversity and Inclusion

V letech 2017 a 2018 bylo v EU hlášeno více než 14 000 obětí obchodování s lidmi. Skutečný počet obětí sexuálního a pracovního vykořisťování je pravděpodobně mnohem vyšší. Téměř polovinu všech registrovaných obětí v EU tvoří její občané. Europoslanci požadují mnohem intenzivnější mezinárodní spolupráci a aktualizaci směrnice o boji proti obchodování s lidmi z roku 2011.

Obchodování s lidmi je v EU stále realitou

Poslanci Parlamentu diskutovali s předsedkyní Komise o spuštění očkování proti onemocnění covid-19 v EU a schválili program ekonomické podpory, který má pomoci členským státům EU překonat krizi a současně dosáhnout pokroku při plnění klimatických cílů. Europoslanci rovněž debatovali o neklidné politické situaci v Rusku a nedávném uvěznění Alexeje Navalného. Parlament hlasoval o dalších opatřeních, jež mají pomoci leteckému odvětví, a podpořil návrh přiměřené minimální mzdy.

Hlavní body plenárního zasedání: Očkovací strategie EU, hospodářská obnova a vztahy s Ruskem

Parlament bude hlasovat o nástroji na podporu oživení a odolnosti, který tvoří hlavní část balíčku obnovy po pandemii covid-19 v celkové výši 750 miliard eur. Europoslanci budou rovněž debatovat o výpadcích dodávek vakcín a požadují také stanovení cílů v oblasti recyklace, lepší regulaci sociálních médií a další kroky v boji proti obchodování s lidmi. To vše a mnohé další již brzy na plenárním zasedání.

Již brzy na plenárním zasedání: obnova po pandemii covid-19, vakcíny a recyklace

Poslanci EP vyzvali k větší otevřenosti při zavádění vakcín proti onemocnění covid-19. Navrhli zákon prosazující právo evropských zaměstnanců odpojit se a chtějí, aby přístup k odpovídajícímu bydlení byl považován za základní právo. Pokud jde o zahraniční politiku, členové uvítali začátek nové éry vztahů mezi EU a USA při inauguraci Joea Bidena a vyzvali k prodloužení sankcí vůči ruským činitelům odpovědným za uvěznění Alexeje Navalného.

Hlavní body plenárního zasedání: Vakcíny, vztahy mezi EU a USA a právo odpojit se

Zatímco se Evropa pouští do největšího masového očkování v historii, zdůrazňuje Parlament potřebu solidarity a jednoty. Europoslanci vyzývají Evropskou komisi, aby nejistotu rozptýlila otevřenějším informováním o vakcínách proti onemocnění covid-19.

Europoslanci žádají větší transparentnost ohledně vakcín proti covid-19

Europoslanci se budou zabývat prioritami Portugalska, které zahajuje své předsednictví v Radě EU, novými zásadami ve vztahu k právu odpojit se od práce a zahájením distribuce vakcín proti covid-19. Dále ve světle nadcházející inaugurace Joea Bidena jako prezidenta USA Parlament rovněž projedná možnosti posílení transatlantických vztahů. To vše a mnohé další již brzy na plenárním zasedání.

Již brzy na plenárním zasedání: Očkování proti covid-19, právo být off-line a rovnost pohlaví

S novou administrativou ve Washingtonu a summitem mezi EU a USA naplánovaným na letošní rok Evropský parlament konstatuje, že nastal čas obnovit transatlantické partnerství - od řešení pandemie covid-19 a následné obnovy, přes budování udržitelného a klimaticky neutrálního hospodářství až po posilování demokracie po celém světě.

Vztahy mezi EU a USA - nový začátek

Evropský parlament chce prosadit, aby bylo „právo na odpojení” zakotveno v legislativě EU. Europoslanci tvrdí, že pracující by mimo pracovní dobu neměli pociťovat tlak na to, aby reagovali na pracovní komunikaci. Potřebu tohoto návrhu podtrhla pandemie a častější práce na dálku.

Právo odpojit se od práce

Rok 2021 je Evropským rokem železnice, co to ale znamená? Chce-li EU do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, musí drasticky snížit emise CO2 z dopravy. Mezi cíle pro tento rok patří investice do železniční dopravy a podpora vlaků jako udržitelného, bezpečného a moderního způsobu dopravy.

2021: Evropský rok železnice

Parlament se zabýval distribucí vakcíny proti covid-19 a hlasoval o finančním balíčku, jehož součástí je dlouhodobý rozpočet a fond obnovy určený na podporu ekonomik EU od příštího roku. Europoslanci debatovali o budoucím partnerství mezi Spojeným královstvím a EU a schválili také nová pravidla upravující přístup k bezpečné pitné vodě v EU. Sacharovova cena za rok 2020 byla udělena demokratické opozici v Bělorusku.

Hlavní body plenárního zasedání: Od dlouhodobého rozpočtu přes Sacharovovu cenu až po brexit

Po roce, který ovládla pandemie koronaviru, začne Parlament pracovat na obnově. Do hry vstupuje rozpočet na příštích sedm let a fond obnovy. Europoslanci se budou zabývat hlavní legislativou zaměřenou na životní prostředí, pokusí se vrátit Evropu na cestu směřující k tomu, aby se stala průkopníkem v oblasti technologií a umělé inteligence, a pomohou připravit kontinent na možné budoucí zdravotní krize. To vše a mnohé další se připravuje na rok 2021.

Co nás čeká v roce 2021?

Demokratická opozice v Bělorusku získala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2020 za poklidné zapojení do rozhodování o budoucnosti jejich země. Požaduje nové svobodné a spravedlivé volby poté, co byl podle zmanipulovaných výsledků prezident Lukašenko již pošesté zvolen do funkce.

Demokratická opozice v Bělorusku získala Sacharovovu cenu za rok 2020

Průměrný obyvatel EU spotřebuje každý rok až 106 litrů balené vody. To je spojeno se značnými ekonomickými náklady a představuje zátěž pro životní prostředí. Evropský parlament upravuje pravidla týkající se pitné vody s cílem ještě více zlepšit její kvalitu a dostupnost, aby se Evropané mohli zbavit plastů.

Bezpečná a čistá pitná voda pro každého

Evropský parlament a European Film Academy vyhlásili tři filmy nominované na evropskou filmovou cenu LUX 2021. Do užšího výběru se dostaly snímky „Chlast” Thomase Vinterberga, „Kolektiv” Alexandera Nanaua a „Corpus Christi” Jana Komasy. Tato filmová cena v nové podobě dává evropským divákům možnost hlasovat online pro jejich favorita a poprvé tak společně s europoslanci rozhodnout o vítězi.

Skrytá korupce i nevyzpytatelné cesty víry v evropské filmové ceně diváků LUX 2021

Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2020 byla udělena demokratické opozici v Bělorusku, Parlament zváží výsledek posledního summitu EU, bude hlasovat o REACT-EU, novém programu pro obnovu, a projedná úpravy pravidel pro pitnou vodu. To vše a mnohé další již brzy na plenárním zasedání.

Již brzy na plenárním zasedání: REACT-EU, pitná voda a Sacharovova cena.

Po 26 letech vlády autoritářského prezidenta běloruský lid volá po demokracii a svobodě. Poklidné demonstrace, které se už od voleb konají každý týden, narážejí na kruté represe. Evropský parlament udělil demokratické opozici v Bělorusku Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2020.

Sacharovova cena 2020 – demokratická opozice v Bělorusku, boj za svobodu

Turecko je soused, obchodní partner a uchazeč o přistoupení k EU. Protože jsou však vztahy mezi EU a Tureckem čím dál napjatější, poslanci požadují deeskalaci a dialog.

Budoucnost vztahů mezi EU a Tureckem

Žádné oficiální údaje o počtu bezdomovců v EU neexistují, odhaduje se však, že v Evropě přespává na ulici přibližně 700 000 lidí, což je o 70 % více než před deseti lety. Evropský parlament vyzývá k vypracování celounijní strategie, která by měla lidem pomoci dostat se z ulice a získat důstojné bydlení do roku 2030.

2 878 výsledků